V Oticích těsně čtvrtí

27.10.2019 13:09

Podzimní klubové události

16.10.2019 14:35

Z Bílovce vezou důchodci další medaile

17.09.2019 14:14

Koníčkův dvůr - exkurze s důchodci

07.08.2019 21:29

Usedlost v blízkosti říčky Holčiny patřila na konci 18.století sedlákovi Tesarčíkovi, který ji vyměnil za pozemky vévodovi Albrechtu Habsburskému. Známější je pak toto místo jako Glesingerův statek, kdy v tehdejší hospodě působili bratři Bernard a Bernhold Glesingerové. Proslulá kořalka „Vojkovická hořká“ se tam začala vyrábět v roce 1890 a patřila k uznávaným žaludečním likérům. V průběhu let se Glesingerův statek postupně rozrůstal, ale vnuk Bernarda v roce 1920 likérku prodal. Potom se na statku vystřídalo několik majitelů, výroba likéru byla zastavena v roce 1948 a definitivní tečkou byl rok 1952, kdy byla budova přestavěna na kravín.
Novodobá historie objektu se začala psát až po roce 1989, kdy zde začala působit firma TOZOS a zřídila tam jatka. V průběhu let se dalším majitelem objektu stala firma Těšínské jatky. V listopadu 2016 koupil objekt s přilehlými parcelami majitel Pivovaru Koníček Mojmír Velký a dal tak impuls k zahájení pořádných změn včetně rekonstrukce prodejny masa a potravin, obnovily se prostory bývalé pivnice a už je na pohled vidět, jak se objekt proměnil ke kráse díky komplexní fasádě. Rozvoj Koníčkova dvora, jak nyní zní název celého areálu, zahrnuje velice atraktivní část nazvanou Koníčkova Stodolní ulice. Název je příznačný, ulice je postavena z bývalé stodoly. Tak mohou návštěvníci, stejně jako členové KD Střítež v rámci prohlídky nahlédnout do všech místností na “ulici“. Úplná pravda to však není, protože hned u první zastávky s průvodcem a majitelem Pivovaru Mojmírem Velkým dovnitř nemůžeme a to z prostého důvodu, v řeznictví a uzenářství je zpřísněný hygienický režim a tam my nemůžeme. Přesto nám je nabídnuta k ochutnávce vynikající klobáska. Vedlejší dveře už prohlídku uvnitř umožňují a Medárna je oceněna a vyzkoušena štamprlí medoviny. Jak je nám vysvětleno, alkoholu tam je procentuálně docela málo jen 14 %, to proto, aby její výroba nebyla zatížena spotřební daní. Postupujeme dál a jsme v minipivovárku Koňovárku. Místo, kde si můžete po dohodě se sládkem uvařit vlastní pivo i s pojmenováním. Byla to velká výzva k 30.výročí založení střítežského klubu, tak se uvidí, jestli se k takové mimořádné akci výbor odhodlá a nechá uvařit svou várku pivního moku. Pivečko, které dostali k ochutnání důchodci mělo např.medovou chuť, jiní okusili z pivního tanku třináctku. Poslední místností v řadě Stodolní ulice je Sirupárna a voní to tam sladce. Bodejť by ne, několik druhů ovocných sirupů např.pomerančový, borůvkový či malinový pak slouží k výrobě místních limonád s názvy jako Pomerančola, Malinola a další. Než jsme namířili něco okusit z denního menu, zavítali jsme do venkovního muzea starých zemědělských strojů, kde dominovaly mlátičky. Na svou renovaci čekaly pod střechou i některé staré kočáry, bryčky, ale to vše chce svůj čas a taky dostatek finančních prostředků. Jak jsme avizovali, závěr exkurze jsme ukončili venkovním posezením a ochutnáním místních specialit. Výběr byl vskutku bohatý a názvy jako Poník, Višňák, Ryzák, Vraník či Bělouš dávaly tušit, o co jde. Dopolední výlet se opravdu vydařil a většina si ještě před odjezdem domů šla nakoupit nějaký ten suvenýr. Jestli to byl spotřební nebo jen něco do vitrínky na památku, to nikdo nezkoumal.

Prázdninový víceboj

26.07.2019 11:42

Členové Klubu důchodců Střítež ani nemají prázdniny. Po společném pobytu v Piešťanech si naplánovali na svém oblíbeném místě v Ropici U Mařeny ve čtvrtek 25.července seniorský víceboj s grilováním klobásek. Přípravu stanovišť a samotné závodění už tradičně připravují K.Moškoř a M.Nogol. Proběhl sedmiboj a do všech disciplín nastoupilo v tom vedru 28 žen a mužů. Postupně obcházeli místa, kde na ně čekaly nejprve hody kroužky na kužel, pak discgolf, po té hod míčky na cíl. Asi největší legrace byla u hodu kufrem na dálku a tzv. hajzballu, což byla strefa do záchodové mísy míčkem. Závěr pak obstaral hod do mamlasa a poslední tečkou pak byly šipky. Všichni přihlášení si to zkusili a sbírali potřebné bodíky do celkového pořadí. Nakonec se vyhlašovaly kategorie podle věku, ženy a muži zvlášť. A jak to dopadlo?
Muži do 70 let: 1.M.Nogol 2.K.Moškoř 3.P.Szalbut
Muži nad 70 let: 1. K.Herec 2. P.Sadowski 3.J.Karzel
Ženy do 70 let: 1.Z.Benešová 2. A.Klodová 3.M.Riedlová
Ženy nad 70 let: 1. L.Wojnarová 2. M.Figulová 3.M.Gryžboňová
Všichni tito vítězové obdrželi krásné zlaté medaile a také roční předplatné časopisu Doba seniorů. Tento bonus věnoval účastník mezinárodních sportovních her seniorů a kapitán výběru Moravskoslezského kraje Karel Moškoř, který za výsledky v Č.Budějovicích přijal nabídku redakce, aby celorepublikový měsíčník předal někomu, kdo si jej zaslouží.

Mezinárodní sportovní hry seniorů očima kapitána

26.07.2019 11:35

Ve dnech 16.-19.července se v Českých Budějovicích konaly 4.Mezinárodní sportovní hry seniorů. Organizátorem byla Krajská rada Jihočeského kraje a Jihočeská krajská organizace České unie sportu. Osmičlennou výpravu Moravskoslezského kraje vedl v pozici kapitána člen KD Střítež Karel Moškoř. Družstvo tvořily čtyři ženy a čtyři muži a v poněkud pozměněné sestavě oproti minulému roku chtěli skončit do třetího místa. To se jim po absolvování všech deseti disciplín víceboje mezi 21 startujícími družstvy podařilo a byli třetí za suverénem dosavadních všech ročníků Plzeňským krajem, druhý skončil domácí Jihočeský kraj. Družstvo kraje si kapitán sám vybíral po krajských hrách v Třinci a užší nominaci po dvou krátkých soustředěních. Byla to dobrá volba, protože celkově v týmovém hodnocení disciplín přivezli 3 zlaté poháry, jeden stříbrný a jeden bronzový. Všichni se významně podíleli na tomto úspěchu, který pak byl ještě dovršen dílčími prvenstvími v některých disciplínách. Dokonce dva starší senioři nečekaně získali 1.místo ve víceboji žen a 2.místo v kategorii mužů.
Jak probíhaly letošní hry nám K.Moškoř sdělil: „Hry se konaly v moc pěkném prostředí na jihu Čech, v Českých Budějovicích. Už na nádraží jsme měli směrovky, kam se máme dostavit a ve vstupní nádražní hale nám všem dali visačky, které nám umožňovaly pohyb po městě ve všech dopravních prostředcích zdarma! Ubytování a stravování nám zajistili v prostorách Jihočeské univerzity, sportovalo se v areálu Sportovního klubu policie. Kromě soutěží nám následující den po závodech organizátoři připravili výlet do Jaderné elektrárny Temelín a na nejpěknější zámek v tomto regionu, Hluboká. Závěrečné vyhlašování výsledků poslední den mělo spíše politický rozměr, ale s tím nic nenaděláte. Ceny nám totiž předávali hejtmanka kraje Stráská (hnutí ANO), premiér Babiš a ministr životního prostředí Brabec. Naší cílem bylo především závodit a více pozlobit suverény posledních ročníků, seniory Plzeňského kraje. Žel už po druhé disciplíně, sprintu na 60 metrů, bylo jasné, že se nám to nepodaří. Já jsem si obnovil zranění lýtkového svalu a ještě hůře dopadl můj kolega v běhu, který si sval dokonce natrhl. Tím naše nejsilnější disciplíny, a to byly všechny běhy na čas, dostaly nečekaný škrt přes rozpočet. Po ošetření zdravotnickou službou jsem mohl pokračovat ve víceboji, kolega s běháním skončil. Toužil jsem dosáhnout tzv. hattricku, tj. třikrát za sebou vyhrát víceboj mužů do 70 let, žel se zdravotním handicapem nebylo reálné dosáhnout až na ten nejvyšší stupínek. I tak jsem pro tým vybojoval 1.místo v běhu s kolečkem a 3.místo ve sprintu na 60 metrů. Celkem jsme získali v jednotlivcích 11 medailí. Poprvé hodnotili zvlášť i týmové umístění ve všech disciplínách a my si z nich, jak píšeme výše, odvezli polovinu. V porovnání se hrami z let minulých měli organizátoři vše dobře připravené, atmosféra výborná. Celý ucelený dojem však pokazil závěrečný večer s vyhodnocováním výsledků. Už při samotném čtení, kdo a v čem se umístil nejvýše, mi nějak neseděly týmy ani jména na stupních vítězů. Že tomu bylo tak, jsem přišel až po návratu domů, kdy jsem si v klidu jako kapitán prošel všechny výsledkové listiny. Podal jsem dodatečně písemný protest a světe, div se, byl přijat! Takže nakonec bude provedeno přehodnocení a oprava původně vyhlášených výsledků a vůbec netuším, jak chtějí zpětně řešit to, co už lidem a týmům předali.“

Pobyt v Piešťanech se vydařil

06.07.2019 18:44

Od 26.června do 2.července strávili společný čas důchodci z Mikroregionu Stonávka v Piešťanech. Pobyt připravil Klub důchodců Střítež, konkrétně se o něj postarali manželé Foberovi, kteří nabídli možnost i zájemcům, kteří nejsou členy klubu, aby využili volných míst.
Piešťany patří mezi nejvýznamnější slovenské lázně zaměřené na léčbu revmatických nemocí a pohybového ústrojí. Autobus vypravený z Piešťan posbíral ze zastávek v Ropici, Stříteži a Hnojníka všechny přihlášené účastníky a vypravil se s námi do Hotelu Alegro, jenž se nacházel dva kilometry od centra lázeňského města v části zvané Banka. Zde nám byl poskytnutý výborný servis služeb. Už po příjezdu nás čekal oběd, po něm ubytování a k večeru první procedury. Tak se mnozí z nás seznámili se zvláštními názvy jako škorica či koreň, což v jejich rehabilitační mluvě znamenalo zábaly a příjemné rehabilitování v polože vleže. Jiní vyzkoušeli masážní křeslo, aerorosolovou kabinku nebo si mohli objednat i masáže a nějaké koupele. Každý den byla možnost si vyjet do města místní autobusovou dopravou. Z nabídek hotelu k exkurzím a návštěvám blízkého okolí jsme v tom vedru využili jen prohlídku lázeňského města s průvodkyní. Většina totiž dala přednost koupališti nebo osvěžující koupeli v bazénu u hotelu. Po večeři se nabízely hudební a taneční večery, zajímavostí byl také dokumentární film o tom, jak se vůbec dostaly Piešťany do podvědomí lidí a kdo stál u vzniku těchto vyhledávaných lázní. Dny utíkaly tak rychle jako voda v nedalekém Váhu a nastal opět návrat domů. Byl to krásně prožitý čas v nížinaté oblasti západního Slovenska a v autobuse se už spřádaly plány na příští rok. Nabídka z hotelu Alegro přišla, tentokráte na první polovinu měsíce července. KM

Výsledky Krajských sportovních her v Třinci

01.06.2019 11:47

Krajské sportovní hry v Třinci - Střítež veze 10 medailí!

01.06.2019 11:43

29.května se v Třinci konaly 5. krajské sportovní hry seniorů Moravskoslezského kraje. Mezi více jak čtyřmi sty účastníků byli i tentokráte vidět členy Klubu důchodců ze Stříteže. A to ve dvou rovinách. Ta první byla soutěžní a druhá organizační. Na hry se přihlásilo 17 členů, kteří bojovali ve svých věkových kategoriích o co nejlepší výsledky. A vůbec si nevedli špatně, protože v konkurenci 380 soutěžících získali úctyhodných deset medailí! Další členové ochotně pomáhali jako rozhodčí u disciplín a nebyla to žádná procházka někde po louce, protože se kolem nich neustále pohybovali sportu chtiví senioři. Nepřízeň počasí způsobila, že předem připravená varianta, mít soutěže ve sportovní hale a také na atletickém stadiónu padla a muselo se skoro vše odehrát uvnitř sportovní haly STaRS. Atmosféra byla úžasná, na úvod i závěr her zavítala primátorka města Třince Věra Palkovská, ředitelem her byl předseda Krajské rady seniorů MSK Pavel Gluc. Celou sportovní část organizačně připravil a řídil náš člen a hlavní rozhodčí her Karel Moškoř. Samozřejmě především jeho potěšily výborné výkony střítežských zástupců a po skončení her se vytvořila širší nominace seniorů na celostátní sportovní hry v Českých Budějovicích. Jestli se někdo z našich dostane až do krajského výběru rozhodnou nejbližší dny, kdy se konají nominační závody.
A zde jsou výsledky našich medailových umístění:
1. místa: Kateřina Moškořová - Zdeněk Grim - Miroslav Gryžboň - Pavel Szalbut
2.místa: Kateřina Moškořová - Zdeněk Grim
3.místa: Marie Riedlová - Zdeněk Grim
Ve víceboji se stal nejlepším mužem v kategorii nad 70 let náš Zdeněk Grim!
Třetí místo v kategorii žen do 70 let vybojovala Kateřina Moškořová, gratulujeme!!

Poděkování hlavního rozhodčího:
"Milí členové střítežského klubu! Jsem za vás nesmírně vděčen, že jste mne nenechali na holičkách a výrazně pomohli při organizaci tohoto největšího setkání seniorů z Moravskoslezského kraje na sportovní akci. Bylo to nesmírně náročné, protože jsem musel na poslední chvíli měnit připravený harmonogram a improvizovat. Vše se událo rychle a o to víc mne těšilo, že jste přiložili ruku k dílu a také dovedli rychle a ochotně přistoupit na tyto nečekané komplikace. Děkuji touto cestou M.Foberovi, M.Nogolovi, D.Heliošové, L.Kubalové, zvlášť pak za zvládnutí těžkých podmínek při funkci rozhodčích venku A.Němcové, I.Foberové a V.Pietrzykové. Pochopitelně bez záruky lékařské pomoci bychom také byli v nejistotě, tak směřuji svoje slova díků J.Grimové a paní I.Gruszczykové. Na samotný závěr mé vděčnosti nemohu opomenout mou manželku Katku, která mi do pozdních nočních hodin pomáhala připravovat materiály, aby soutěžící měli co nejlepší podmínky i v ponurém počasí. Děkuji i těm, co přijeli do Třince povzbudit naše zástupce v krásných zelených klubových dresech."

Důchodci si prohlédli Legiovlak v Třinci

02.04.2019 14:55 (platnost do: 31.12.2022)

Do Třince přijel legiovlak
Ojedinělý projekt Československé obce legionářské si získal velikou oblibu všude tam, kam replika legionářského vlaku z období let 1918 – 1920 přijel. Od 26.března až do 31.března stojí na prvním nástupišti třineckého nádraží. Prohlídnout si vozy, které byly při válečných operacích československých legií na Transsibiřské magistrále v Rusku si přišli i senioři z Klubu důchodců Střítež. Do Třince se někteří vydali vlakem, jiní auty, aby o po půl deváté nahlédli do prvního vagónu vlakové soupravy. Třinec je letos třetí zastávkou legionářského vlaku, který už jezdí po okresních a dalších městech v celé České republice od května 2014 a jeho cesta má skončit až příští rok. Legiovlak tvoří celkem 14 zrekonstruovaných vagonů, které představují vojenský ešalon. Těmito vlaky se desetitisíce čs. legionářů přepravily v letech 1918–1920 napříč Ruskem po Transsibiřské magistrále a jejich průjezd některými místy doprovázely kruté boje s bolševiky. V Třinci se nás ujal mladý klučina v dobové uniformě a s věcí, se kterou jsme se nejprve seznámili, byl krátký dokument o tom, čím vším museli legionáři od svého založení projít. Pak jsme ji postupně procházeli jednotlivými vozy, kde proběhla prohlídka s komentářem. Co bylo k vidění? Vše podstatné, co spojovalo legionáře na jejich strastiplné cestě. Prohlédli jsme si nejprve ubytovací vůz tzv.těplušku ve kterém vojáci přespávali a asi byl jediným místem z celé vlakové soupravy, kam asi každý rád trávil čas. Už ten název napovídá, že se tam topilo a především odpočívalo a spalo. Další vagón v řadě nešlo přehlédnout, protože se přece jen podstatně lišil od těch ostatních. Jednalo se o štábní vůz a ten i svým vybavením ukázal jiné parametry vagónu včetně zateplení a vybaveného interiéru. Projití do dalšího vagónu bylo všem jasné, že se nacházejí v prostoru ryze zdravotním. Nemocniční atmosféru přiblížila bílá barva i např.staré lékařské nástroje. Po vyjití z vozu nás čekala prohlídka další části z nástupiště. Vagón totiž byl odkrytý a na něm polní kuchyně. Po vstupu na dalšího vagónu v řadě jsme se ocitli ve voze s kovadlinami, kovářským vybavením, ale také např. se soustruhem. Zkrátka, během dlouhých pobytů v Rusku se muselo vyrábět potřebné náčiní a doplňky nejen zbrojní výstroje. Vedlejší vagón nám nabídl ukázku, jak fungovala polní pošta. Na to, jak daleko byli legionáři od domova, tak pošta přicházela na tehdejší dobu v nezvyklé krátké době, dnes by se mohla česká pošta od nich hodně učit. Za poštovním vozem byl umístěn krejčovský vůz s ukázkami uniforem, které se tehdy šily a nosily. Čelo legiovlaku tvořily dva obrněné vozy. Sáhnout si na velký kanón či menší kulomety nebyl problém. Při cestě zpět nám zbyl poslední vagón, ve kterém jsme si mohli udělat společnou fotku, zakoupit nějaké suvenýry nebo dokonce za pomoci počítače najít i své předky - příbuzné, kteří možná taky nechyběli v bojové linii na Dálném východě. Ve všech vozech jsme mohli vidět originální exponáty a několik stovek fotografií na panelech mapujících historii čs. legií. Chladné ráno nám dalo jen zcela nepatrně pocítit, v jakých těžkých a především mrazivých podmínkách bojovali legionáři v zahraničí.
V období fašistické okupace a také komunistické nadvlády byly myšlenky legionářů, nějaký důraz na vlastenectví, zakázány. Dokonce byla Československá obec legionářská zrušena. Tento projekt Legie 100 je proto připomenutím a obnovou tradic boje za svobodu a demokracii v duchu odkazu čs.legionářů. Ti nasazovali svoje životy nejen za 1.světové války a po ní, ale se významnou měrou podíleli na odporu vůči německým okupantům během 2.světové války. K.Moškoř